6.6.2017, píše Martin Malo

Ještě před čtvrt stoletím jsme žili v jednom státě, tvořili jednu ekonomiku, sdíleli inflaci, HDP i míru nezaměstnanosti. Dnes se nedokážu přestat pozastavovat nad tím, jak odlišně se české a slovenské hospodářství v některých aspektech vyvinulo.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů je míra nezaměstnanosti. Zatímco Česká republika vede žebříček evropské zaměstnanosti s krásnými 3,2 % nezaměstnaných, slovenská míra nezaměstnanosti 8,4 % je v rámci Evropské unie nadprůměrná (dle dat statistického ústavu Eurostat). Jistě, můžeme stále odkazovat k tomu, že Slovensko mělo po rozdělení komplikovanější startovní pozici a právě míra nezaměstnanosti je tím poznamenaná dodnes. Tohle ploché vysvětlení ale nestačí. Když nahlédnu pod povrch česko-slovenské (ne)zaměstnanosti, na první pohled objevím několik vykřičníků:

Vykřičník č. 1: Nezaměstnanost mladých

Fakt, že je nezaměstnanost na Slovensku vyšší než v České republice, by nebyl sám o sobě tak alarmující. Velký problém je ale charakter slovenské nezaměstnanosti. Přes dvě třetiny nezaměstnaných Slováků jsou bez práce více než rok a postupně ztrácejí motivaci hledat si práci. Takoví lidé jsou pak pro zaměstnavatele neatraktivní a časem i nezaměstnatelní.

Obrovským problémem je pak nezaměstnanost mladých, která dosahuje na Slovensku 18,8 %, zatímco u českých sousedů je 9,3 % (dle statistik Trading Economics). Za tímto smutným skóre stojí především duální systém vzdělávání, který dva roky po zavedení zatím zdaleka nenaplňuje očekávání, která do něj slovenská vláda vkládala. Systém, který měl propojit školy a zaměstnavatele, potažmo studenty s praxí, v současnosti produkujíce vysoký počet absolventů jak středních, tak i vysokých škol, kteří nejsou vhodní pro potřeby trhu a nezajímaví pro zaměstnavatele. A žádné valné výsledky nelze očekávat ani v horizontu nadcházejících let. Jak taky zaměstnat všechny absolventy, když jich Slovenské vysoké školy ročně chrlí kolem 70 tisíc, což je téměř stejně jako v České republice, která však má dvakrát tolik obyvatel?

Vykřičník č. 2: Hladové doliny

„Hladové doliny“ – pojem, který Češi téměř neznají, zato Slováci až příliš dobře. Jde o regiony, v nichž chybí potřebná infrastruktura, která by nalákala tolik potřebné investory. Průměrná míra nezaměstnanosti zde běžně překračuje 20 %.

Zatímco v České republice jsou výrobní závody takřka na každém rohu a v každém regionu se najde nějaký velký zaměstnavatel, na Slovensku tomu tak rozhodně není. „Hladové doliny“ jsou navíc často domovem národnostních menšin, které je složité, leckdy až nemožné, začlenit do pracovního procesu. A přestože se dle ekonomických ukazatelů životní úroveň obou zemí sbližuje, jde jen o sbližování zdánlivé – platí totiž výlučně pro města. Regiony bez větších měst zůstávají v propadu.

Vykřičník č. 3: Exekuce

Málo zmiňovaným důvodem, který má však nezanedbatelný vliv na míru slovenské nezaměstnanosti, jsou exekuční řízení. Slovenské úřady evidují více než 3 miliony exekucí, což je na národ o 6 milionech obyvatelích alarmující číslo. Lidé postižení exekucí paradoxně o práci nemají zájem, jelikož jim z výplaty po odebrání splátky zbývá jen životní minimum, které je k práci příliš nemotivuje.

Koneckonců není ani potřeba mít na krku exekuci, aby si takový dělník na východním Slovensku vypočítal, že kvůli výplatě na úrovni minimální zákonné mzdy nemá smysl chodit do práce. Hlavně během letních měsíců upřednostňuje mnoho nezaměstnaných Slováků péči o své zahrady před docházkou do zaměstnání s vidinou minimálního výdělku.

Kdo chce vlastně pracovat?

Paradoxem (nejen) slovenského pracovního trhu je vysoká nezaměstnanost současně s nedostatkem kvalitních a ochotných pracovníků. Takových uchazečů, kteří skutečně o zaměstnání stojí a mají vůli pracovat, je totiž na slovenských úřadech práce evidováno minimum. To, co chybí, jsou schopní lidé odpovídající potřebám současného pracovního trhu. A s tímto požadavkem se Češi zatím perou o třídu lépe.

Martin Malo, CEO CZ&SK

Použité zdroje:

Eurostat Statistics Explained. Unemployment Statistics. 2017. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Unemployment_statistics

Trading Economics. Youth Unempoyment Rate. 2017. Dostupné z: https://tradingeconomics.com/country-list/youth-unemployment-rate?continent=europe

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. 2017. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych

Ministerstvo školství, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky. Na verejných vysokých školách študovalo vlani 188 885 študentov. 16. 9. 2014. Dostupné z: https://www.minedu.sk/na-verejnych-vysokych-skolach-studovalo-vlani-188-885-studentov/